Nejpoužívanější výrazy s vínem související

 

Alkoholické víno – víno s velkým obsahem alkoholu

Aperitiv – nápoj podávaný 10 – 20 minut před začátkem jídla. Může být lehký (sekt, šampaňské, suché bílé nebo červené víno), nebo sladký (některé ze sladkých bílých vín z naší nabídky, cinzano,becherovka, portské, martini ).

Aroma – chuťové a vonné látky obsažené ve víně

Aromatizované víno – víno s přídavkem aromatických látek, například s výtažkem bylin,…

Barrigue – Jedná se o dubové sudy o obsahu 225 litrů. Zevnitř jsou ožehnuty ohněm. Do vína zrajícího v barrique sudech se dostávají látky ze dřeva a tím ovlivňují jeho charakter. Podle stupně vypálení sudu lze pak v jeho vůni cítit aroma dřeva, kouře, karamelu, vanilky, ale třeba také čokolády či kávy…

Barvířka – odrůda vína s vysokým obsahem barviva, která je přidávána do červených vín za účelem zvýraznění barvy

Bobule – pro výrobu vína je to nejdůležitější část hroznu. Bobule se skládá z: třapiny (stopečka), páteře bobule, dužiny, pecky (semeno) a  slupky.

Buket – kombinace vůní lahvového vína

Burčák – částečně zkvašený hroznový mošt vyrobený výlučně z vinných hroznů sklizených a zpracovaných na území České republiky

Cuvée /čti: Kyve/ – název pochází z francouzštiny a označuje směs vín, která je vyrobena z hroznů několika odrůd.

Dekantace – odstranění usazenin od čistého vína. Je třeba jej provádět především u starších, nebo hodně tříslovitých vín.

Doba zrání – v detailu vín takto označujeme předpokládaný termín dosažení lahvové zralosti vína.

Drsné víno – víno s velkým obsahem tříslovin a kyselin. Zůstává po něm drsný pocit v ústech.

Enologie – nauka o víně

Etanol – jeho synonymní názvy jsou: alkohol, etylalkohol, ethanol či líh.

Extrakt – částice ve víně, které ovlivňují jeho hustotu. Patří sem především kyseliny, cukry, kinerální látky, bílkoviny,… V detailu vín uvádíme extrakt po odečtení cukru.

Extraktivní víno – víno s vysokým obsahem extraktu. Chuťově takové víno působí plným a bohatým dojmem.

Fádní víno – víno s nižším obsahem vinných kyselin. Je bez charakteristické chuti a vůně běžné u dané odrůdy.

Fortifikace – zvyšování obsahu alkoholu ve víně

Hořkost – vada vína, která se projevuje hořkou chutí

Hrozen – základní surovina pro výrobu vína. Skládá se z bobulí a z třapiny.

Jakostní víno – víno vyrobené pouze z tuzemských hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno, jejichž cukernatost dosáhla alespoň 15°. Jeho výroba musí proběhnout ve vinařské oblasti, v níž byly hrozny sklizeny. Zatřídění jakostních vín provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce.  Jakostní víno lze označit dovětkem “odrůdové” nebo “známkové”.

Jakostní víno odrůdové – víno vyrobené z vinných hroznů, rmutu nebo z hroznového moštu nejvýše ze tří odrůd

Jakostní víno známkové – víno vyrobené ze směsi hroznů, rmutu, hroznového moštu vyrobeného z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti, nebo smísením jakostních vín.

Jakostní víno s přívlastkem – musí splňovat všechny požadavky kladené na jakostní vína. Hrozny však musí pocházet z jedné vinařské podoblasti a jejich odrůda, původ, cukernatost a hmotnost musí být ověřena Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Víno může být vyrobeno z vinných hroznů, rmutu nebo hroznového moštu nejvýše 3 odrůd. Jakostní vína s přívlastkem se nesmí konzervovat chemickými látkami, s výjimkou oxidu siřičitého. Jakostní vína s přívlaskem se dále dělí na Kabinetní víno, Pozdní sběr, Výběr z hroznů, Výběr z bobulí, Výběr z citéb, Ledové víno a Slámové víno – podrobnější popis naleznete u jednotlivých odkazů.

Kabinet – jakostní víno s přívlastkem kabinetní víno – je vyrobeno z hroznů, které dosáhly nejméně 19° přírodní cukernatosti. Většinou se jedná o suchá či polosuchá vína s příjemnou chutí.

Kapsle – překryt hrdla lahve, který chrání korek před poškozením a zpomaluje jeho vysoušení.

Klaret:  slovo pochází z latinského clarum, což znamená jasný, světlý. V ČR je tak označováno víno, které je vyrobeno z modrých vinných hroznů bez nakvášení.

Korek – zátka lahve z korku. Korek je surovina získaná ze stromu Korkovníku.

Košer víno – víno vyrobené ortodoxními židy v souladu s židovským náboženstvím

Kulaté víno – víno s vyváženým poměrem jednotlivých složek

Kvašení – jedná se proces při výrobě vína. Pomocí vinných kvasinek se přeměňuje cukr obsažený v moštu na etanol. Při tomto procesu vzniká teplo a také nebzpečný oxid uhličitý.

Kvasinky – jednobuněčné organismy působující při kvašení

Kyselina jablečná – objevuje se ve víně vyrobených z nedozrálých hroznů

Kyselina vinná – jedná se o důležitou součást vína. Je-li příliš potlačena, víno se stane vínem fádním.

Lahvová zralost – víno se po nalahvování dále vyvíjí a vyzrává. V okamžiku, kdy dosáhne své lahvové zralosti, má ty nejlepší vlastností, jakých může dosáhnout: barvu, vůni i chuť.
Rychlost a způsob vývoje vína závisí především na způsobu výroby, na odrůdě a na způsobu uskladnění. Některá vína zrají jen několik měsíců, jiná roky či desítky let.

Ledové víno – jakostní víno s přívlastkem Ledové víno. Hrozny na jeho výrobu jsou ručně sklízeny v mrazu, při teplotě -7°C, nebo nižší, a nesmí rozmrznout ani při lisování, proto část vody zůstává ve formě ledových krystalů a není vylisována. Získaný mošt musí vykazovat cukernatost alespoň 27°.

Lisování – proces, během kterého se z bobulí, či rmutu, získává mošt

Macerace – vyluhování barviva a tříslovin do moštu ze slupek modrých odrůd při výrobě červeného vína.

Magister Vinearum – Perkmistr vinic. Byl to úředník, správce vinic ve středověku.

Matoliny – jedná se o zbytky (slupky, stopky) z bobulí po lisování.

Mdlé víno – viz. odkaz Fádní víno

Mladé víno – svěží jiskrné víno. Příkladem mladého vína je Svatomartinské víno – viz. odkaz Svatomartinské víno.

Mošt –  šťáva (tekutina) vzniklá během lisováním bobulí.

Neškolené víno – víno, většinou mladé, které neprodělalo všechny potřebné výrobní operace.

Oxid siřičitý – Je nejdůležitější antioxidační a konzervační činidlo ve víně. Jeho maximální množství je stanoveno zdravotnickými předpisy.

Oxidace vína – neboli zvětrávání vína. Jedná se o proces, kdy působením vzduchu dochází ke znehodnocení vína. Oxidaci vína lze zabránit správným skladováním lahve a také správným uzavřením lahve, nedopijete-li víno ihned po otevření. K tomu slouží Vakuová pumpa.

Panenské víno – víno vyrobené z první úrody hroznů na keři. Většinou se jedná o čtvrtý rok od provedení výsadby.

Plné víno – víno s vysokým obsahem cukru a extraktu.

Polosladké víno – obsahuje 12,1–45 g cukru na litr.

Polosuché víno – obsahuje 4,1–12 g cukru na litr.

Pozdní sběr – jakostní víno s přívlastkem Pozdní sběr. Hrozny na výrobu tohoto vína musí být sklizeny až tehdy, když cukernatost hroznů dosáhne minimálně 21°.

Prázdné víno – víno s nedostatkem extraktu a kyselin

Rmut – produkt jednoho ze stupňů zpracování sesbíraných hroznů – rozemleté bobule (respektive mošt s narušenými bobulemi) hroznů zbavené třapin. Třapiny – viz. odkaz.

Scelování – laicky řečeno: mísení vín, které si nejsou příliš podobné, například červené víno s bílým vínem, nebo mísení vín s rozdílnou zemí původu.

Sekt – šumivé víno

Školení vína – výrobní proces před stáčením vína do lahví. Víno se během něj čistí a vede ke stálosti.

Sladké víno – tak jsou označena nejsladší vína. Mají 45 gramů cukru a více v jednom litru.

Slámové víno – jakostní víno s přívlastkem Slámové víno. Ručně sklizené, dobře vyzrálé a nepoškozené hrozny jsou dosoušeny po dobu minimálně tři měsíce po sklizni na slámě či rákosu, nebo jsou zavěšeny v dobře větraném prostoru. Tak dochází k odpaření části vody z bobulí. Většinou se jedná o hrozny bílých odrůd. Získaný mošt musí vykazovat cukernatost nejméně 27°.

Slupka – povrch bobule

Sommelier – gastronomický odborník schopný poradit a nabídnout víno i ostatní nápoje tak, aby se vhodně snoubily s podávanými pokrmy.
Současný výraz sommelier pravděpodobně vznikl spojením slov somme a saumalier.
Slovo somme pochází z provensalštiny. Somme byl člověk, který měl na starosti stravu a nápoje v klášteře.
Saumalier byla osoba, která měla na starosti zvířecí potahy. Těmi se, mimo jiné, dopravovaly potraviny a nápoje do šlechtických sídel.
Somme i Saumalier ve své době ovlivňovali skladbu jídelníčku i nápojů a očekávalo se od nich, že správně doporučí a poradí.

Suché víno – víno s nejmenším obsahem cukru. Obsahuje   0–4 g cukru/litr, nebo max. 9 g cukru/litr, pokud rozdíl zbytkového cukru a celkového obsahu kyselin přepočtený na kyselinu vinnou je 2 gramy nebo méně.

Supremus Magister Vinearum – Nejvyšší perkmistr vinic. Tímto titulem byl českými vinaři uctíván sv. Václav.

Svatomartinské víno – je mladé víno. Svatomartinská vína se otevírají 11. listopadu v 11:11 hodin na svátek Sv. Martina, kdy vinařům a všem milovníkům dobrého vína začně jejich oblíbená část roku a právě v tento den si poprvé přiťuknou novým jiskrným mladým vínem.

Tělnaté víno – extraktivní víno

Tiché víno – je víno, které nešumí, není to tedy ani perlivé víno, ani šumivé víno (sekt).

Třapina – laicky řečeno: je to stopka od bobule. Třapiny musí být vyzrálé, jinak, pokud se během zpracování rozdrtí a vyluhují do moštu, negativně ovlivňují budoucí kvalitu vína. Nevyzrálé třapiny se proto před zpracováním hroznů od bobulí oddělují.

Třísloviny – jsou to svíravé, trpké látky obsažené hlavně v pecičkách a třapinách hroznu. Červená vína obsahují tříslovin více než bílá a růžová vína.

Vakuová pumpa – vakuová pumpa slouží k vyčerpání vzduchu z lahve, pokud víno nevypijete ihned po otevření. Vzduch v lahvi způsobuje oxidaci vína. Viz odkaz Oxidace vína.

Výběr z bobulí – jakostní víno s přívlastkem Výběr z bobulí. Hrozny na výrobu tohoto vína zrají velmi dlouho, až dosáhnou alespoň 27° cukernatosti. Musí být sklízeny ručně.

Výběr z citéb – jakostní víno s přívlastkem Výběr z citéb.  Víno je povoleno vyrábět pouze z hroznů napadených ušlechtilou plísní šedou, nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti 32°. Musí být sklízeny ručně.

Výběr z hroznů – jakostní víno s přívlastkem Výběr z hroznů. Víno vyrobené z hroznů, sklizených až poté, co vyzrály alespoň na 24° cukernatosti.

Zrání vína – tímto je myšlen výrobní proces vedoucí k dosažení požadované barvy, vůně a chuti vína. Víno může zrát v dřevěných sudech, třeba Barrique, ve skleněných nádobách, v moderně zařízených vinařstvích v nerezových tancích.

Zralé víno – víno, které dosáhlo maxima požadovaných vlastností – barvy, vůně a chuti.